| Anonymní uživatel |
O aplikaci...
Aplikace umožňuje zadávat a třídit případy skalního řícení v hlavních pískovcových oblastech české křídové pánve, ať jde o chráněné krajinné oblasti nebo národního park. Výčet pískovcových oblastí v tuto chvíli není úplný a stejně tak zatím není propracované jejich rozdělení na podoblasti. Práce v rámci Strategie AV21 se v roce 2016 soustředily na CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a její okolí, v roce 2017 na CHKO Český ráj a její okolí. V dalších letech by mělo být podobně postupováno i u dalších pískovcových oblastí. Propracovanost struktury pro jednotlivé oblasti pak bude odvislá od toho, kolik geodynamických jevů se zde podaří zdokumentovat.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že databáze nemůže být zdaleka úplná. Její naplnění je výsledkem příležitostné terénní dokumentace případů skalního řícení v průběhu posledních cca 20 let a cíleného sběru dat v konkrétních pískovcových oblastech od roku 2016 dodnes. Jako taková nemůže být spolehlivým podkladem pro vyhodnocení rizik v konkrétní lokalitě. Může ale poskytnout přibližné vodítko pro vymezení oblastí náchylnějších k destrukci skalních stěn. Ostatně spoléháme na to, že se databázi skalních řícení s postupem času podaří díky úsilí jednotlivých přispěvatelů z řad veřejnosti rozšířit a s přispěním veřejnosti třeba i zpřesnit datování jednotlivých událostí.
Podoblasti jsou vymezeny jen natolik podrobně, aby byla celá aplikace přehledná. Geografické hranice mezi nimi jsou definovány pouze rámcově a zohledňují přirozené celky z hlediska krajinného, přírodního, dopravního a historického. Členění čistě na základě geomorfologickém podle orografických jednotek – okrsků, případně podokrsků – by sice umožnilo jednoznačné vymezení podoblastí, ale za cenu snížení použitelnosti aplikace pro veřejnost. Proto jsme zvolili poměrně jednoduché rozdělení, kde je například původní území CHKO Kokořínsko rozděleno na jižní a severní část (s hranicí na Liběchovce u Dubé) a území nově přidružené k CHKO je rozděleno na Kumerské pohoří (včetně přilehlé části Jestřebské kotliny a Velké a Malé Bukové) a na okolí Bezdězu (včetně skal u Oken). Jako podoblasti ležící mimo dnešní rozsah CHKO Kokořínsko-Máchův kraj jsou vyčleněny skály mezi Kravaři a Zahrádkami, zahrnující také údolí Pekla, a skály kolem Ralska. Širší území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj se tak pro potřeby této aplikace člení na šest podoblastí. Podobně jsme postupovali i v případě Českého ráje, který je také členěn podle přirozených hranic jednotlivých skalních oblastí.
Aplikace rozlišuje čtyři typy objektů, označené písmeny A–D:
A. případy skalního řícení po roce 1990, většinou dobře datované a v literatuře přiměřeně popsané,
B. případy historických skalních řícení mezi lety cca 1840 a 1990 - méně přesně datovatelné, ale v terénu stále dobře patrné. Rok 1840 byl zvolen jako přibližný počátek období, pro které existují o skalním řícení písemné záznamy. Tento rok také představuje období, kdy na území Rakousko-Uherska probíhalo mapování pro stabilní katastr a na skalních výchozech byly zanechávány geodetické značky. S jejich pomocí lze v některých případech skalní řícení relativně datovat.
C. fosilní případy skalního řícení, u nichž je stáří destrukce odhadováno před rok 1840. V této kategorii bývají zmíněny jen případy velkých skalních řícení přesahujících objemem 100 m3.
D. nestabilní skalní objekty, u kterých lze předpokládat brzkou destrukci.
Názvy jednotlivých objektů evidovaných v databázi se skládají z alfanumerického kódu a slovního označení. Kód je jednoznačným identifikátorem objektu vytváří ho ten, kdo do databáze nový objekt vkládá. Skládá se ze zkratky oblasti a podoblasti, za podtržítkem následuje kód pro typ objektu (písmena A až D, viz výše) a trojciferné číslo udávající pořadí objektu v rámci dané kategorie. Například KP_A003 označuje třetí vložený případ nedávného skalního řícení v oblasti Kokořínska, podoblasti Pekla. Slovní označení objektu se většinou vztahuje k názvu elevace nebo údolního tvaru, kde se objekt nachází. Pro každý objekt se povinně zadávají GPS souřadnice (systém WGS 84) ve formátu XX,XXXXX° pro zeměpisnou šířku i délku. Po kliknutí na tlačítko Zobrazit vedle souřadnic se zobrazí poloha objektu v mapě jako barevný balónek. Mapu lze libovolně zvětšovat a zmenšovat pomocí kolečka na myši. A naopak, kliknutím na polohu některého objektu v mapě se dostanete do jeho formuláře.
Slovní komentář k jednotlivým objektům se drží této osnovy, jejíž body však mohou být více či méně naplněny informacemi podle současného stavu poznání:
LOKALIZACE - slovní popis, kde se objekt nachází
POPIS - popis odlučné plochy (orientace, velikost, popis tektonických prvků v odlučné oblasti a kinematických indikátorů na samotné ploše) a popis akumulační oblasti (azimut protažení, rozměry a výškový rozsah, tvary a rozměry jednotlivých bloků). Popis může být doplněn pozorováními relevantními k dataci pádu, odhadem dynamiky pádu a podobně.
OBJEM ZŘÍCENÝCH HMOT - odhad celkové kubatury zřícené horniny
STÁŘÍ - stáří (datum) pádu nebo jeho odhad na základě údajů z terénu, údajů z literatury nebo ústního sdělení pamětníků
SANACE A PROGNÓZA - údaje o případně provedené sanaci skalního řícení a odhad dalšího geodynamického vývoje lokality
LITERATURA - citace literárních zdrojů vztahujících se k danému případu skalního řícení
Fotodokumentace obsahuje celkové snímky lokality, snímky odlučné plochy a snímky akumulační oblasti s popisky. Tam, kde jsou k dispozici, jsou vloženy snímky z různé doby od události. Časosběrné snímky mimo jiné dokládají rychlost a formy degradace zřícených bloků, a umožňují tak přesnější odhad stáří jiných skalních řícení, k nimž tato informace chybí. V ideálním případě je v této sekci vystaven situační plánek lokality zahrnující prvky, na něž je odkazováno ve slovním popisu.
Ke každému objektu může být v sekci Související dokumenty přiložen soubor (například publikovaný nebo rukopisný článek ve formátu .pdf), který obsahuje podstatně širší informaci. Po kliknutí se soubor otevře a je možno si jej ze serveru stáhnout. Upozornění pro externí přispěvatele: na server je možno zavěsit jen soubory, které nejsou chráněné autorským právem, případně soubory, s jejichž použitím pro tento účel vyslovil majitel autorských práv souhlas. Zodpovědnost za dodržení autorských práv plně leží na každém z přispěvatelů!
Pro každého uživatele internetu je aplikace plně přístupná k prohlížení zobrazených dat a stahování souvisejících dokumentů. Jako nepřihlášení-anonymní uživatelé samozřejmě nemůžete nic vkládat ani měnit. Pokud máte zájem sami vkládat nové objekty nebo doplňovat údaje ke stávajícím objektům, kontaktujte e-mailem administrátora aplikace - viz záložka O projektu na liště dole. Budete zaregistrováni jako přispěvatelé projektu a budou Vám přiděleny přihlašovací údaje. Potom se budete moci na tvorbě databáze skalních řícení na rockfall.gli.cas.cz aktivně podílet